Masarykova univerzita má pět nových emeritních profesorů
Jmenovací dekrety převzala z rukou rektora pětice emeritních profesorů MU. Společné setkání osobností, které se zasloužily o rozvoj fakult i svých oborů, se tak začíná stávat novou tradicí.
Jak se Štefan Zelenák dostal do týmu? Jaké byly jeho pocity při vítězství a co mu pomáhá zvládat tlak v brance? To vše se dozvíte v našem rozhovoru
Co na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity děláte?
Pracuji jako výzkumník na Oddělení fyziologie a imunologie živočichů na Ústavu experimentální biologie. Můj školitel je doktor Jiří Pacherník. Zabývám se indukovanými pluripotentními kmenovými buňkami vytvořenými z buněk pacientů Fakultní nemocnice Brno. Snažíme se z nich vytvářet laboratorní in vitro srdeční buňky, které následně analyzujeme.
Jak jste se dostal k florbalu?
Chtěl jsem dělat nějaký sport, a přišlo mi to jako nejlepší alternativa. Čas od času chodím na závody v lese/horách, přírodu jako takovou mám velmi rád. Líbí se mi hry, a tak jsem zkusil florbal.
Jak dlouho už hrajete?
Florbal hraji přibližně rok. S týmem Campus jsem začal trénovat až po Dni otevřených dveří, kdy jsem se odhodlal zeptat jednoho z hráčů, co musím udělat, abych mohl hrát.
Vyhráli jste až na nájezdy a jako brankář jste měl rozhodující zákrok. Měl jste nějaký rituál nebo trik při nájezdech?
Vždycky jsem si zkontroloval postavení v bráně, jak má protihráč položenou hokejku, a snažil jsem se soustředit jen na něj. Snažil jsem se nemyslet na zbytečnosti a být maximálně přítomný v daném okamžiku. A protože jsem trochu pověrčivý, mám u sebe pro štěstí vždy talisman.
Ovlivnily vás nějak kontroverzní momenty, kdy protihráči nasadili tvrdší styl a několik hráčů šlo k zemi?
Jako brankář s tím stejně nic neudělám, maximálně mě to motivovalo chytat ještě lépe.
Jaká byla atmosféra v týmu a jací byli diváci?
Atmosféra byla velmi přátelská, plná smyslu pro humor, a diváci byli úžasní a podporující.
Co vás motivuje během zápasu, vnímáte podporu fanoušků?
Energie týmu a publika je důležitá, ale když na mě letí střela, nemám čas nic jiného vnímat. Po zápase mi říkali, že skandovali moje jméno, ale během zákroku jsem to vůbec neslyšel.
Děkan fakulty, Tomáš Kašparovský, se radoval, že pohár konečně zaplnil vybrané místo v jeho kanceláři. Co pro vás osobně znamená, že jste mu ten slib splnili?
Jsem moc rád, že jsme mu ten slib splnili.
Byl jste vyhlášen nejlepším hráčem týmu CAMPUS. Jaký zákrok považujete za nejdůležitější?
Každý zákrok byl důležitý, ale asi ten poslední při nájezdech byl rozhodující. Několikrát jsem chytil míček doslova o milimetry.
Vnímáte se jako člověk s dobrým postřehem?
Docela ano, myslím, že na tom nejsem špatně.
Jak jste prožíval převzetí ceny pro nejlepšího hráče?
Nečekal jsem to, spíš jsem tipoval, že cenu dostane někdo, kdo dal gól. Když zaznělo moje jméno, šel jsem si ji převzít tak trochu v šoku.
Plánujete nějakou oslavu?
Zatím jsme neslavili, ale je to dobrý podnět, asi to dnes navrhnu naší skupině.
Zapojíte se do dalšího ročníku?
Určitě ano, pokud bude čas a prostor, rád se zúčastním znovu.
Děkuji za rozhovor.
Zuzana Jayasundera
Fotografie: Radek Miča
Jmenovací dekrety převzala z rukou rektora pětice emeritních profesorů MU. Společné setkání osobností, které se zasloužily o rozvoj fakult i svých oborů, se tak začíná stávat novou tradicí.
Náš nový doktorský program Experimentální biologie rostlin propojuje odborníky z Národního centra pro výzkum biomolekul, Ústavu experimentální biologie, i dalších výzkumných týmů nejen z Masarykovy univerzity. Studentkám a studentům nabízí příležitost věnovat se tématům jako jsou adaptace rostlin na...